Schválená stanoviska Republikového fóra parlamentů dětí a mládeže pro rok 2025/2026

Na listopadovém Velkém zasedání Republikového fóra parlamentů dětí a mládeže byla schválena sada klíčových stanovisek, která vyjadřují postoje mladých lidí k tématům ovlivňujícím jejich život, vzdělávání i možnosti zapojení do veřejného dění. Toto je hlavních 12 stanovisek, která byla přijata a dále se budou rozpracovávat novými mluvčími jednotlivých tematických okruhů. Celkově však bylo schváleno 34 stanovisek, která tvoří kompletní rámec priorit mladých lidí pro nadcházející období.

Níže uvádíme přehled všech přijatých stanovisek:

1. Snaha zapojit zatím nezapojené mladé lidi do participace často selhává kvůli nedostatečné propagaci, neatraktivním formátům akcí a absenci systémové podpory, což brzdí rozšiřování aktivní komunity a vytváří vnější pocit elitimsu pro nezapojené mladé lidi. 

Zapojování nových mladých lidí často selhává kvůli slabé propagaci, nezáživným akcím a chybějící systémové podpoře. To může vytvářet dojem, že participace je určena jen „vybraným“. Je potřeba nabízet srozumitelné, přístupné a atraktivní příležitosti pro všechny.

2. Podpora aktivního zapojení parlamentů mládeže do činnosti obcí a krajů, jejich začlenění do oficiálních struktur a zajištění prostoru pro hlas mladých.

Parlamenty dětí a mládeže by měly být přirozenou součástí rozhodování na místní i krajské úrovni. Potřebují jasný prostor pro vyjadřování názorů mladých a pevnější napojení na oficiální struktury samospráv.

3. Práce mladých lidí často postrádá efektivní prezentaci směrem k veřejnosti a institucím, což posiluje stereotypy o jejich nezkušenosti a nekompetentnosti.

Aktivity mladých nejsou často dostatečně prezentovány směrem k veřejnosti a institucím. To posiluje stereotypy, že mladí nemají zkušenosti. Kvalitní komunikace a prezentace výsledků je zásadní pro zvyšování důvěry a respektu.

4. Revize školních RVP, větší možnost výběru volitelných předmětů a zavedení důrazu na moderní technologie, včetně AI, a na klíčová témata, jako jsou finanční a mediální gramotnost.

Je potřeba upravit rámcové vzdělávací programy tak, aby lépe odpovídaly současným potřebám. Součástí by měl být větší výběr volitelných předmětů, důraz na moderní technologie včetně AI a posílení finanční a mediální gramotnosti.

5. Snížení volebního věku na 16 let alespoň u komunálních a prezidentských voleb, čímž by se mladí lidé dříve zapojili do demokracie a posílila by se občanská angažovanost.

Snížení věkové hranice u některých voleb by umožnilo mladým zapojit se do demokracie dříve. Podporovalo by to jejich občanskou angažovanost a posílilo propojení mladé generace s veřejným děním.

6. Mladým lidem není vždy umožněno uvolnění ze školy na vzdělávací a participativní akce. Jejich zapojení tudíž bývá školou vnímáno jako přítěž. Tento fakt omezuje možnosti mladých lidí rozvíjet své dovednosti a získávat zkušenosti i mimo školní prostředí.

Školy ne vždy umožňují žákům účast na vzdělávacích či participativních aktivitách. Zapojení mladých je pak vnímáno jako překážka. Podpora ze strany škol je klíčová, aby se mladí mohli rozvíjet i mimo běžnou výuku.

7. Osvěta o fungování parlamentů. Propagace příkladů dobré praxe, výhod zapojení do mládežnických parlamentů a vytvoření stabilního prostředí pro jejich fungování, včetně metodiky a administrativní podpory.

Je nutné lépe vysvětlovat, co parlamenty dětí a mládeže dělají, proč jsou důležité a jaké mají přínosy. Pomůže také sdílení dobré praxe a vytvoření stabilního prostředí a metodické podpory pro jejich fungování.

8. Posílení důvěry v mladé Podpora důvěry ve schopnosti a rozhodování mladých, respektující komunikace bez předsudků, lepší mediální obraz a vznik participativních orgánů mládeže na všech úrovních.

Je třeba zlepšit komunikaci mezi mladými a institucemi, odbourávat předsudky a více podporovat schopnosti mladých rozhodovat. K tomu patří i kvalitnější mediální obraz a vznik participativních orgánů mládeže na různých úrovních.

9. Nedostatek příležitostí, předsudky o nekompetentnosti a omezený přístup mladých lidí k rozhodovacím procesům způsobují jejich nízké zastoupení v politice. To má za následek, že jejich potřeby a pohledy nejsou dostatečně zohledňovány, což následně oslabuje důvěru mladé generace v demokratické instituce.

Mladí lidé mají omezené příležitosti vstoupit do politiky, čelí předsudkům a často nemají přístup k rozhodovacím procesům. To vede k tomu, že jejich potřeby nejsou dostatečně zohledněny. Je nutné odstranit bariéry a otevřít mladým cestu k participaci.

10.  Zavedení zpětnovazebních mechanismů mezi žáky a učiteli posiluje komunikaci, důvěru a vzniká tak zdravý vztah k udílení i přijímání zpětné vazby.

Zavedení kvalitních mechanismů zpětné vazby podporuje vzájemnou komunikaci a zvyšuje důvěru mezi žáky a pedagogy. Pomáhá to budovat otevřené a respektující prostředí.

11. Nedostatek terapeutické, psychologické a psychiatrické péče přispívá k vyššímu výskytu závažných duševních problémů ve společnosti.

Dostupnost odborné péče pro mladé lidi je stále nedostatečná. To zvyšuje riziko vážných duševních potíží. Posílení kapacit psychologů a terapeutů je nezbytné pro včasnou pomoc.

12. Sociální sítě a neznalost, jak pracovat s informacemi a obsahem, který se na nich vyskytuje, narušuje psychickou stabilitu mladých a způsobují problémy jakými jsou např. poruchu příjmu potravy či imposter syndrom.

Mladí lidé se často setkávají s obsahem, se kterým neumějí správně pracovat, což negativně ovlivňuje jejich psychické zdraví. Může to vést například k poruchám příjmu potravy nebo pocitům nedostatečnosti. Vzdělávání v oblasti práce s informacemi je proto nutné.

Schválená stanoviska slouží jako základní rámec práce nových mluvčích. Ti je budou dále rozpracovávat, prohlubovat a připravovat k advokátním, akčním či osvětovým aktivitám na republikové úrovni.

Těšíme se na postoje nových mluvčích k těmto tématům a na jejich nápady, jak hledat a vytvářet konkrétní řešení!