Ve dnech 19.–21. května 2026 se v Bruselu setkali zástupci národních pracovních skupin Evropského dialogu s mládeží (EU Youth Dialogue). Setkání, které společně hostily Evropská komise (DG EAC) a Evropské fórum mládeže (YFJ), přineslo prostor pro sdílení zkušeností, diskusi o budoucím směřování Evropského dialogu s mládeží i přípravu revize Evropských cílů mládeže. Českou národní pracovní skupinu zastupovali Zuzana Wildová z Centra participace ČRDM a Daniel Hájek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Hlavním tématem jednání bylo vytvoření nových doporučení pro monitorování a šíření výsledků Dialogu EU s mládeží. Účastníci diskutovali o tom, jak lépe sledovat skutečný dopad dialogu na mladé lidi a veřejné politiky. Debata se posunula od prostého počítání uskutečněných aktivit k otázce, jak měřit rozvoj občanských kompetencí, pocitu sounáležitosti nebo vlivu na rozhodovací procesy. Zástupci národních pracovních skupin zároveň upozorňovali na potřebu hledat rovnováhu mezi získáváním dat a přetěžováním mladých lidí opakovanými dotazníky.
Příspěvek české národní pracovní skupiny
Zuzana Wildová se zapojila zejména do diskusí o tom, jak zajistit, aby Dialogu EU s mládeží nebyl vnímán pouze jako série konzultací, ale jako proces, který přináší konkrétní výsledky. V debatách upozorňovala na důležitost transparentnosti a kvalitní zpětné vazby směrem k mladým lidem. Účastníci konzultací by podle ní měli mít možnost snadno zjistit, jak byly jejich podněty využity a jaký dopad měly na rozhodování.
Významným tématem byla také komunikace výsledků Dialogu EU s mládeží. Diskuse se zaměřila na to, jak lépe vysvětlovat přínosy dialogu mladým lidem, organizacím i veřejným institucím a jak volit vhodné komunikační kanály pro různé cílové skupiny.
Do debat přinesla také zkušenosti z českého prostředí týkající se využívání dat a vyhodnocování dopadů. Zaznívala potřeba sbírat především takové informace, které pomohou lépe porozumět výsledkům dialogu a podpoří kvalitnější rozhodování v oblasti politiky mládeže.
Velkou část programu tvořilo sdílení příkladů dobré praxe. Zástupci jednotlivých zemí představovali fungování svých národních pracovních skupin, způsob výběru delegátů na evropské konference i metody, jak zvyšovat dopad konzultací na veřejné politiky. Inspirativní byly například zkušenosti Finska s rozsáhlým zapojením dobrovolníků, Belgie s propojováním odborných podkladů a advokační práce nebo Španělska s decentralizovanou sítí regionálních ambasadorů.
Samostatná část programu byla věnována fungování národních pracovních skupin a přípravě delegátů na Evropské konference mládeže. Účastníci diskutovali například o otevřených výzvách pro členy pracovních skupin, o zapojování mladých výzkumníků nebo o systému seniorních a juniorských delegátů. Právě výměna zkušeností mezi jednotlivými zeměmi byla opakovaně označována za jednu z největších hodnot celého setkání.
Nová Evropská strategie pro mládež
Významným tématem byla také revize Evropských cílů mládeže, které jsou součástí Evropské strategie pro mládež. Účastníci se seznámili s návrhy na jejich aktualizaci tak, aby lépe reflektovaly současné výzvy mladé generace. Mezi nově diskutovanými prioritami se objevily například mír a bezpečnost nebo dopady digitalizace. Současně probíhala debata o tom, jak zajistit, aby Evropské cíle mládeže zůstaly srozumitelné a využitelné pro mladé lidi i organizace pracující s mládeží.
Vedle odborných diskusí poskytlo setkání také prostor pro neformální networking a navazování spolupráce mezi národními pracovními skupinami, zástupci Evropské komise, Evropského fóra mládeže i partnerských organizací. Účastníci se shodli, že osobní setkávání významně pomáhá sdílet zkušenosti napříč evropskými zeměmi.
Setkání potvrdilo, že Dialog EU s mládeží zůstává největším mechanismem participace mladých lidí na evropské úrovni. Pro českou národní pracovní skupinu představovalo cennou příležitost přispět do evropské debaty o budoucnosti participace mladých lidí, získat inspiraci ze zahraničí a navázat nové kontakty pro další rozvoj dialogu v České republice.