Co všechno mladí lidé řeší, když jsou dlouhodobě nemocní, mají zdravotní postižení nebo se starají o někoho blízkého? A může se jejich hlas dostat až k ministrovi? Přesně na to má odpovídat nová Pracovní skupina mladých při Pacientské radě Ministerstva zdravotnictví, která se 3. září 2026 poprvé sešla naživo.
Co je to za skupinu a proč vznikla
Pacientská rada je poradní orgán ministra zdravotnictví – tvoří ji zástupci pacientských organizací, kteří ministerstvu přinášejí zkušenosti a potřeby pacientů. Nová pracovní skupina je jejím pilotním projektem: poprvé do ní systematicky zapojuje i mladé lidi ve věku 18–30 let, kteří mají osobní zkušenost s pacientstvím, zdravotním postižením, duševním zdravím nebo péčí o blízké.
Jak vypadalo první setkání
Účastníky přivítali zástupci České rady dětí a mládeže a ministerstva a vysvětlili jim, jak Pacientská rada funguje a co všechno může dělat – například upozorňovat na konkrétní zkušenosti pacientů, navrhovat řešení problémů, zvát si na svá jednání odborníky, připomínkovat zákony a další materiály vznikající na ministerstvu nebo předkládat ministrovi vlastní usnesení a návrhy. Zaznělo přitom i to, že členové skupiny nemusí být odborníky na zdravotnictví – jejich hlavní hodnotou je právě zkušenost mladého člověka a jeho pohled na systém.
Osobně mezi mladé dorazil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který spolu s předsedkyní Pacientské rady Simonou Zábranskou všem účastníkům předal jmenovací dekrety a následně odpovídal na jejich dotazy. Na závěr se všichni společně vyfotili na schodech ministerstva. Účastníci se také dozvěděli, že se budou moci účastnit i přímo jednání Pacientské rady – na principu rotace tam bude pracovní skupinu vždy zastupovat dvojice zástupců.
Co mladí lidé označili za největší problémy
Hlavní částí odpoledního programu bylo společné pojmenování toho, co mladé lidi ve zdravotnictví nejvíc trápí. Nejdřív si každý sám napsal na lísteček tři největší výzvy, které podle něj mladí ve zdravotnictví řeší, a postupně je pak celá skupina společně tříbila do širších okruhů – patřila mezi ně například komunikace a informovanost, dostupnost péče, duševní zdraví, koordinace péče mezi jednotlivými odborníky, personální podmínky zdravotníků nebo pacientská práva.
Z těchto podnětů nakonec vzešlo pět hlavních priorit, kterým se účastníci ve čtyřech menších skupinách věnovali podrobněji. První byla dostupnost a kvalita zdravotní péče – mladí zde mluvili především o nedostatku personálu, dlouhých čekacích lhůtách a rozdílech mezi regiony, kvůli kterým se péče pro chronicky nemocné může stát finančně i fyzicky náročnou. Jako jedno z možných řešení zazněla třeba stipendia pro studenty zdravotnických oborů výměnou za práci v konkrétním regionu. Druhá skupina se věnovala zdravotně-sociálnímu pomezí a telemedicíně, tedy tomu, jak se propojuje zdravotní a sociální péče a jak náročný bývá přechod pacienta z dětské do dospělé péče. Třetím tématem bylo duševní zdraví – účastníci upozorňovali na nedostupnost psychologů a psychiatrů, bagatelizaci psychických potíží i na to, jak citlivým obdobím bývá přechod ze základní na střední školu. Poslední, pátá skupina se pak věnovala tématům napříč – od komunikace zdravotníků s pacienty přes dostupnost péče pro neslyšící až po otázky pacientských práv.
Co bude dál
Do dalšího jednání Pacientské rady 1. října 2026 zvolila skupina jako své zástupkyně Anetu a Kristýnu. V dalších měsících se pracovní skupina zaměří na to, kterým z pěti pojmenovaných témat se bude věnovat nejdřív a jak k jejich řešení může sama přispět.